Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě
Jak můžeš bejt tak krutá, copak nemáš kouska citu v těle. Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě a dal jsem za ni celej tátův plat, ta dávno ještě byla ve výrobě a já už věděl, co ti budu hrát. Hlas mi selhal, ale
V této rubrice najdete krátké jednorázové povídky.
Domeček pro panenky
Upozornění: Tento příběh obsahuje ponížení lidské důstojnosti. Zvedl jsem udiveně hlavu, když jsem zaslechl cvaknout dveře. Můj pán se vrátil brzy. Nejsem připraven! Posadil jsem si, abych si záhy uvědomil, jak zem, na které jsem byl schoulený do klubíčka, studí.
Kdyby tento den byl mým posledním
„Potřebujeme posily!“ Zrychleně dýchal a drtil sluchátko vysílačky v ruce, která se mu viditelně chvěla. I když měl zakázáno dívat se okolo sebe, jeho zrak vyděšeně těkal z místa na místo. Nedaleko vybuchl granát a modré světlo před sebou hrnulo směs hlíny a vytrhaných trsů trávy.
Nepřítel v domě
Věnováno jedné mladé duši, příteli, ztracené v pocitech a v sobě samém – Willovi… „Nechceš si zahrát basket?“ Díval jsem se na oranžový míč a snažil se skrýt svoje zrychlené dýchání. „Musím se učit,“ usmál jsem se, aniž bych se přesvědčil, zda má pořád
Zpovědní tajemství
Tichým kostelem se rozlehl skřípavý zvuk stoletého dřeva, když Clark Hamill zaklekl před zamřížované okénko zpovědnice. Položil volně ruce na červený samet a přivřel oči. „Potřeboval bych vyslechnout, otče,“ zašeptal a sklonil hlavu. Světlé kadeře mu zakryly obličej a úzký proužek světla odhalil
Ve stínu gilotín
Povytáhl si límec cestovního kabátu k bradě a klopou klobouku vrhl ještě temnější stín na svůj hladce oholený obličej. Nechtěl na sebe v ulicích Paříže příliš upozorňovat, ale připravit se o komfort při cestování, který mu dopřával jeho kůň i pohodlné, jezdecké boty, také ne .
Stát se tím, co ve mně vidíš
Seděl na studeném kusu železa, tvořící zlomek mohutného mostu. Převaloval cigaretu mezi prsty, jen nevědomky vnímal pach tabáku, a pozoroval západ slunce. Takové romantické klišé, rudý kotouč roztékající se do hladiny špinavé řeky. Svět byl zkažený. On možná také. Chtěl být
Pod rouškou tmy
Chtěl jsem mu říct, že nemám rád hřbitovy ve dne, natož v noci, ale jeho prsty mi zrovna masírovaly prostatu a roztahovaly můj úzký anál. Chytil jsem se pevně rezavých tyček a neudržel své hlasité zasténání. Stejně jako já vyluzovaly naříkavé táhlé zvuky,
Běž, aby ses mohl vrátit!
Korosu Hisoka zaklonil hlavu a přivřel šedomodré oči. Převaloval chuť whisky v ústech, a pak polknul. Aniž by se na ni podíval, vjel ji prsty do těžkých černých vlasů a přitáhl si ji blíž. Poslušně si ho vzala hlouběji a několikrát přejela zuby. Usrkl si
V podzámčí Ludvíka XVI.
„Jean! Jean!“ ženský hlas rozechvěl míšenský porcelán za prosklenými dvířky bohatě zdobené zlatem. „Kde se couráš s tím vínem? Chceš, abych tu uhynula žízní? Nebo aby mě postihly souchotiny? Jean!“ „Madam Jeannine nedostala svou denní dávku mužského proteinu přímo do krku?“
Bleška
Danny
Nejnovější komentáře