Tam, kde se tečky nepíší – Kapitola 2
Jan slíbil, že se bude na srazu po pěti letech chovat slušně a bude se tvářit, že Erika nezná. I Erik vypadá, že Jana nikdy v životě neviděl…
Boku no hero DJ – Odhalený
Kacu a Deku mají problém. Velký problém. Něco se posralo a někdo potřebuje pár doteků, aby se ujistil, že je ten druhý naživu. Krásné smutné doujinshi z prostředí Hrdinské akademie.
Pohádka o spící panně
V jednom království, nad řekou Vltavou, zrodil se život. Ta dívka, i když vlasy zlaté neměla, ale žirafí krk ano, měla tři sudičky u svého narození. Má ráda pohádky, o šťastném konci a vysněném princi.
Zkus ten den vrátit – Kapitola 1
Neusmíval se. Úsměv mu byl vždy cizí. Snažil se vnímat, co mu žena v červených hedvábných šatech povídá. Soustředil se na její bradavky, prosvítající skrz tenkou látku, aby zaplašil hlas plný výčitek, který ho před pár vteřinami v telefonu přesvědčoval, aby se
Zámecká paní – Kapitola 5
Byla jsem ráda, že mě na zámek vzali na večerní brigádu. Potřebovala jsem každou korunu, když mě ten malý bastard obral o kabelku i nový mobil. Ne, nejsem náročná. Ale když už telefon, tak se všemi vymoženostmi, co dnešní doba nabízí. Zatáhla
Co se ukrývá pod vodní hladinou? – Kapitola 4
Polovina května a takové horko. Myslela jsem, že v restauraci vypustím duši. Nejenom že opět přišlo jen pár lidí, ale k tomu si dali jedno pivko, žbryndali se v něm skoro půl dne a mně nutili se jich každých 10 minut ptát, zda si dají
Pod skomírající žárovkou – Kapitola 3
Vzala jsem poslední bednu s prázdnými lahvemi a postavila ji na zem. Po sněhu ani památky a venku přes deset stupňů. Konec prosince a počasí jak na jaře. Otočím klíčem ve dveřích a zhasnu venkovní světlo. „Chceš s něčím pomoct?“ ozve se zamnou. Ten kluk mě musí
Vánoční sen – Kapitola 2
Vůbec netuším, proč jsem dnes v práci. Nejsou tu žádní hosté. Včera tu nebyla taky ani noha. A předevčírem… jsem se pěkně nudila. Nejspíš už mají všichni po večeři, rozbalené dárky, spálené balící papíry v krbu, a po vánoční pohádce na dobrou noc, sní svůj sen
Poslední host – Kapitola 1
Už jsem toho měla za dnešek plné zuby. Těšila jsem se, jak sundám boty na podpatku a vyměním je za pohodlné tenisky. Měla jsem i uzavřenou kasu a byla jsem v podniku sama. Poslední host seděl u stolu pro dva pod oknem s červenými baldachýnovými závěsy.
Bleška
Danny
Nejnovější komentáře