Nejsem srab… A hele! Vy taky ne!

Nedávno se mě někdo zeptal, proč jsem se rozhodla poslat povídku do literární soutěže, když mě to nikdy (za 30 let mého psaní) nenapadlo.

Odpověď: Většinou píšu pro někoho. Vkládám do povídky kousek sebe a kousek člověka, kterému to věnuji. Ale ta doba je najednou pryč. Ocitla jsem se v situaci, kdy jsem ztratila „důvěrného“, „hlavního“ čtenáře.

Autor potřebuje odezvu. To je pravda. Ale…

Z vlastní zkušenosti vím, že čtenáři – ti náhodní – za svými „páni, to je úžasné“ – nejdou. Nejsou jejími stalkery a jakmile „neočekávaně“ zmizí, nepátrají ani se neptají „okolí“, kde hledat. „Neštěkne po něm ani pes!“ je opravdu trefné.  Okomentují ho stále jen „přátelé“, kteří si povídku pravděpodobně přečetli soukromě přeposlanou na skypu, masangeru či v majlu a na autorův web, či web, kde své povídky zveřejňuje, dotyčné „násilím“ nažene.

To je fuk!

Zpět k literárním soutěžím. Zjistila jsem, že je úplně jedno, jestli povídku někde zveřejníte, nebo ji pošlete do soutěže. V soutěži je komise, která je „povinna“ si vás přečíst. A jsou to lidé, na slovo vzatí. Žádní puberťáci, kteří vás přečtou, nebo přeskáčou a okomentují jen z důvodu, že doufají, že okomentujete VY je (já vím, že jsem hnusná, říkám tomu kvočna a houf slepic, kdyby byl šéf chlap, tak kohout a dvůr plnej slípek 😀 ).

Ale pozor!

Ono to tak FUK zase není!. Organizátoři literárních soutěží si zakládají na originalitě a eksklusivitě. A věřte, že smazání povídky ze všech blogů a blogísků vám nepomůže. Z vlastní zkušenosti vím, že i dvě stránky, které pro vás znamenali „první díl“ a vy ho z nějakého důvodu smazali a pro soutěž chtěli dopsat umí organizátoři z archívu internetu s klidem vyhrabat a vás ze soutěže vyloučit.

Rozmyslete se, jestli se chcete účastnit literárních soutěží a doufat, že si vás někdo mezi autory, typu: překladatel knih, vysokoškolák, autor několika knih, přeložených i do jiných jazyků, než je čeština a vítěz několika soutěží, všimne, nebo budete postovat svá dílka u sebe, u přítele a přítele svého přítele.

Najdou si vás!!!

Soutěže jsou opravdu pro ty, kteří píšou do šuplíku, nebo pro své kamarády, kteří s nimi dokážou probírat charaktery, či příběh hodiny, dny, a v nudných hodinách fyziky v rozích sešitů jim dávat črty černé tuhy „tvář“.

V mém „okolí“, v mé „blízkosti“ je spoustu lidiček, kteří krásně píší a mají své sny a světy. Nejsem sobecká (a hlavně jsem stará) a tak jsem je oslovila a donutila je napsat něco „bez šuplíku“. A protože se mě další a další ptají, jak to funguje a jestli existuje „něco pro ně“, rozhodla jsem se zapátrat a dát jim šanci. Člověk by se až divil, kolik soutěží existuje. Vybrala jsem ty, které by se mým „kurolíškům“ či příznivcům Dymitrije líbila.

Jo, a v těchhle soutěžích je úplně jedno, jestli jste příznivce FF, nebo mrouskajících se dvou kluků, či dvou holek, kde jedna dokáže tu druhou udělat během tří minut. Nebo se jemný déšť usazuje ve vlasech muže a ženy. Nejde o yaoi, yuri, či hetero. Jde o příběh. A je jedno, jestli mezi nimi vzplane láska či je pohltí mělký hrob.

Takže tady máte jeden až tři měsíce na to, abyste něco „sesmolili“… šuplíkáři.

 Vidoucí

Časopis Pevnost, SFK Palantír a SFK Islington společně vyhlašují 15. ročník literární soutěže Vidoucí!

Poslat do : 31.1.2018

5. český thriller