Věnováno jedné mladé duši, příteli, ztracené v pocitech a v sobě samém – Willovi…
„Nechceš si zahrát basket?“
Díval jsem se na oranžový míč a snažil se skrýt svoje zrychlené dýchání.
„Musím se učit,“ usmál jsem se, aniž bych se přesvědčil, zda má pořád tak úžasně modré tmavé oči.
„Wille!“
Sjel jsem rozrušeně pohledem na jeho ruku, která náhle sevřela mé zápěstí a skrze naběhnuté fialové žilky mi rozehnal do celého těla nepříjemné chvění. Chtěl jsem ucuknout, ale ten pocit mě svázal neviditelnými řetězy, které mi nedovolily se pohnout.
„Jsi v pořádku?“
Zíral jsem na jeho prsty, které tvořily stále kolem mého zápěstí kostnaté okovy. Zatmělo se mi před očima a náhlý přívod kyslíku do mozku mi přivodil mírnou závrať.
„Jasně… píšem zítra prověrku,“ moje ústa se sama prohnula do naučeného úsměvu.
Když mě pustil, propadlo se mé tělo do prázdnoty a já udělal krok dopředu. Napětí povolilo a já se zmateně rozhlédl kolem, abych jistil, že jsem na dvoře, přede mnou stojí Daniel a Vašek ze sousedního baráku.
Vyběhl jsem schody nahoru do svého pokoje a třískl dveřmi, až popadaly šipky, nahodile zabodnuté do elektronického terče, na zem.
„Kurva!“ ulevil jsem si a donutil své nohy dojít k psacímu stolu. Těžce jsem dopadl na židli a pozoroval text na monitoru, až splynul v nesrozumitelnou směs písmen a já uviděl svůj odraz.
„Přihraj!“
Jeho hlas mi chvíli rezonoval v hlavě, na spáncích mi tepna napnula kůži, že jsem si je musel rozmasírovat, abych ulevil náhlé bolesti. Můj pohled nechtěně sklouzl k oknu a zrychlené údery srdce znovu naplnily žílu na spánku.
„Skvělej koš!“
Zakousl jsem se do tužky, jejíž konec už byl ohryzán do úhledného kužele až na černou tuhu. Jako nějaký vrah jsem tiše odsunul židli a přikradl se k oknu. Tlumeně ke mně doléhaly dva mužské hlasy a já se z jednoho z nich, silně orosil. Cítil jsem, jak mi zvyšující se teplota kůže produkuje na čele kapky potu a další nadšený či vyčítavý výkřik Daniela, je střádal dohromady a ve společném pramínku mi zkopírovaly lícní kost.
„Drž ty ruce pořádně!“
Opřel jsem se zády těsně vedle okna a sklonil hlavu, abych si prohlédl své ruce. Hlubokými nádechy jsem se pokusil uklidnit třas a přejel si po hrudníku, abych dal najevo i svému nervóznímu srdci, že je vše v pořádku. Malíčkem jsem zavadil místem o své citlivé místo a moje rty bezmyšlenkovitě vydraly tichý sten. Pohnul jsem znovu rukou a vystřídal jednotlivé prsty na tvrdnoucím hrbolku. Sjel jsem rukou pomalu přes břicho a vytáhl si triko z domácích kalhot. Danielův tlumený smích mi vibroval v uších a já jen lehce drbnul do okna, abych ho víc otevřel. Do pokoje pronikl těžký letní vzduch a listy sešitu, položeného na stole, zašustily, jak se samovolně obracely.
„Dej to tam!“
Zkousl jsem ret, až jsem sykl bolestí a prsty si projel nepatrné chmýří, tvořící pásek od pupíku dolů. Vsunul jsem ruku pod lem kalhot, aniž bych se světlými chloupky ztratil kontakt a přivřel oči. Přejel jsem si dlaní přes boxerky, drsně, jakobych se chtěl přes látku dostat až na jemnou pokožku. Jazykem otírajícím se o horní ret jsem se zvyšoval už tak nesnesitelnou vlnu vzrušení. Soustředil jsem se na pnutí a přiživil ho vybavením si Daniela obličeje. Můj strýc. Bratr mého nevlastního otce. Jen o pár let starší než já. Který nikdy neviděl můj bolestivý zájem právě o něj. Tolik let.
Naklonil jsem ruku od sebe a nártem pomalu přetáhl obě gumy, svazující mě v pase, přes nabíhající erekci. Masíroval jsem ji chvíli schoulenou v dlani a skrz zatnuté zuby cedil své vzdechy. Stáhl jsem si kalhoty níž a rozkročil se. Do stehen se mi zařezaly ostré hrany oděvu, ale já to nevnímal. Čerstvý vzduch se mi otřel o nahou kůži a stěna mě studila do odhaleného zadku. Nanesl jsem vrstvu svých slin do dlaně a přejížděl s ní pravidelnými tahy přes drsný povrch podrážděného žaludu.
Míč, který udeřil těsně vedle okna, mi rozhodil rytmus a srdce vynechalo úlekem pár úderů. Nervozita a touha mi rozklepala kolena a já je nepatrně pokrčil. Zaklonil jsem hlavu a snažil se rychle polykat, abych se zbavil pocitu sucha v krku. Nepomáhalo to. Intenzita krátkých přidušených vzdechů mi kradla vzduch rychleji, než jsem chtěl a zároveň mě obírala o schopnost ovládnout své tělo. Křečovitě jsem několikrát prohnul pánev a surově se protáhl sevřením svých prstů. Nekontrolovatelný pohyb dolů k zemi, mi trhal vlasy, jak jsem se zapíral hlavou o stěnu a roloval mi tričko nad prsa. Zůstal jsem viset těsně nad kobercem, s koleny daleko od sebe, v bolestivém podřepu. Vsunul jsem druhou ruku mezi stehna a projel prsty vytvořenou skulinou dovnitř. Jen abych si způsobil potřebný tlak těsně před tím, než se mé celé tělo začalo hroutit pod návalem orgasmu. Nedokázal jsem sevřít rty k sobě, abych zůstal zticha. Přidušené výkřiky měnící se v tiché chrčení se nesly mým pokojem a já přestal vnímat okolí. Jen jsem sbíral bílé chuchvalce do dlaně a pak vyčerpaně dosedl na koberec. Jemnými tahy, doprovázené odeznívajícím sténáním, jsem naplnil svou třesoucí se ruku a hlubokými nádechy se snažil uklidnit chaos v hrudníku.
„Wille?“
Trhl jsem sebou a naučeným pohybem si přitáhl tepláky přes odhalená stehna. Zvedl jsem zmateně hlavu ke dveřím a mírně odlepil zadek od podlahy, abych, aniž bych na sebe upozornil, ho schoval do kalhot.
„Jsi v pořádku? Co děláš na zemi?“ zeptal se mě Daniel a podal mi ruku. „Chceš pomoct vstát?“
Cítil jsem, jak se mi mezi prsty dostávají jednotlivé kapky, když jsem bezděčně stiskl a odtáhl od něj svou ruku, plnou mého spermatu.
„Jen jsem si rovnal záda…,“ vyhrkl jsem a snažil se zakrýt odhalené břicho vyhrnutým trikem.
„Poslední dobou se mi zdá, že máš nějaké problémy?“ pokračoval Daniel a sledoval mě přimhouřenýma očima, jak se vrávoravě dostávám na nohy. „Něco ve škole? Jestli se chceš s něčím svěřit, můžeš mě. Dohodnuto?“
„Ve škole dobrý,“ odpověděl jsem a konečně se odlepil od stěny. Volnou rukou jsem si upravil vlasy, které mi nedobrovolným otěrem zelené omítky na zdi, trčely na všechny strany.
„Nebo jsi se ještě nesmířil s mým bráchou?“ dorážel na mě dalšími otázkami.
Chytil cíp svého trika, které měl propocené a mokrá skvrna se mu táhla středem hrudníku, a utřel si s ním pot z čela. Odhalil tím pohybem pevné břicho a volné sportovní bermudy, které mu visely jen díky vystouplým pánevním kostem. Zíral jsem mu přímo na tmavé ochlupení, na provazce svalů v místech slabin.
„Mě můžeš říct všechno,“ usmál se a jakoby cítil můj pohled, vjel si ledabyle rukou do rozkroku a povytáhl si spuštěné krátké kalhoty. Bylo nepřehlédnutelné, jak adrenalin při sportu napumpoval erekci. „Dám si sprchu a můžem si promluvit.“
Přetáhl si triko přes hlavu, přišlo mi jako věčnost, než spustil ruce dolů, jakoby se do toho kousku oděvu zamotal. Zdvižené paže mu zvýraznily tvrdé plochy na prsou a pletence svalů na břiše. Utřel si vysvlečeným trikem krk a přejel si s ním po hrudníku. Sledoval jsem fascinovaně jeho ruku, jak si tře kůži, když se náhle pohnul, několika kroky se ocitl naproti mně, a zapřel se jednou rukou o stěnu za mnou. Uvěznil tak moje tělo mezi ním a zdí. Do nosu mě udeřila silná vůně pozůstatku deodorantu promísená s potem.
„Posloucháš mě, Wille?“ zeptal se nezvykle tichým hlasem a chytil mě za bradu. Pozvedl mi hlavu, aby mi viděl do očí a čekal na odpověď.
„Jasně!“ vyhrkl jsem a s úlevou prudce vydechl, když mě propustil a bez jediného slova prošel dveřmi mého pokoje.
Stál jsem tam, neschopen se pohnout, ruce se mi třásly a v podbřišku mi opět napětí terorizovalo vnitřnosti. Rozetřel jsem si zbytky zasychajícího spermatu do dlaně a vykročil do koupelny. Nemohl jsem vyhnat z hlavy Danileovo chování. Nejspíš moc dobře věděl, co jsem tam dělal, nedokázal jsem se tak rychle obléct a už vůbec jsem netušil, jak dlouho tam mohl stát, aniž bych si ho všimnul. Prostě jsem masturboval, v mém věku je to přece normální. Je to čistokrevný heterák a své kořisti už ani nepočítá. Jak říká všem vztahům, „O-O“. Ojet a opustit. Tak proč zrovna já se zamiloval do takového děvkaře?
Pustil jsem teplou vodu na své ruce, abych z nich smyl důkaz mé samohoňky.
„Tady jsi,“ ozvalo se za mnou a já sebou už nevím pokolikáté trhnul. „Tak co, hodíme řeč?“
Díval jsem se do zrcadla, na jeho odraz, jak stojí ve dveřích, voda mu kape z vlasů a kolem boků má jen osušku.
„Nemám ti co říct,“ zastavil jsem vodu a otočil se k němu. Během těch pár sekund se ocitl u mne a položil ruce na okraj umyvadla, čímž mě opět zastavil a uvěznil svými svalnatými pažemi.
„Copak tě tak vzrušilo?“ zeptal se vyzvídajícím hlasem Daniel. „Ty nemáš žádnou holku?“
„Nemám čas na holky, chodím do školy,“ nahodil jsem výmluvný úsměv.
„Mám takový pocit, že tě vzrušuje něco jinýho,“ zašeptal mi těsně pod ucho a olízl mi ušní lalůček. „Mám pravdu?“
Jeho prsty mi vjely do vlasů a pevně stiskly.
„Mám teď čas si tě poslechnout,“ nahnul se k mému obličeji. „Co tě vzrušuje, Wille?“
„Nech mě na pokoji, Dane,“ ušklíbl jsem se a ucukl hlavou, abych se vymanil z jeho sevření.
„Už jsi to někdy dělal?“ zeptal se mě a při té otázce, která mě donutila vzpomenout si na všechny moje sexuální zážitky, mi přejel rukou přes kalhoty.
Jednal jsem instinktivně a chytil ho za zápěstí.
„Nejsem malý dítě, jasně že už mám pár zkuše…,“ hájil jsem se a snažil se mluvit bez jediné známky nashromážděného vzrušení.
„S děckama jako jsi ty?“ nenechal se odbít a vymanil svou ruku z mého sevření. Cítil jsem jeho horkou kůži, když položil mou dlaň na své břicho a zasunul ji za okraj osušky. „Nechtěl bys raději něco… takovýho?“
Zaskučel jsem bolestí nad jeho nepříjemným chvatem a dopadl na studenou dlažbu koupelny. Kolena mi překryl odhozený zelený froté ručník a o ústa, nevěřícně pootevřená, se mi otřel svým nádobíčkem. Protáhl ho několika dlouhými pohyby a nechal mě z blízka sledovat, jak mu roste a tvrdne před očima. Srdce vyslalo několik varovných úderů a já bezděky stiskl bermudy v rozkroku. Několikrát za sebou polknul a zavřel jsem pusu, abych uvěznil svůj jazyk dychtící po ochutnání, uvnitř.
„Klidně si sáhni,“ pobídl mě Daniel. Prohnul pánev znovu k mému obličeji a otřel se mi o spodní ret, mírně zatlačil na mé zatnuté zuby a opět si ho promnul v ruce. Tiše zasténal a já zvedl hlavu, abych na něj viděl.
Díval se na mě, oči povrchně přivřené a na rtech lehký úšklebek.
„Vždycky mě zajímalo, jaký je to…,“ chytil mě najednou za ruku a vytáhl na nohy. Jediným pohybem mi stáhl kalhoty a otočil k vaně. Narazil jsem koleny na její okraj a ucítil, jak se mi natlačil mezi stehna. Jeho srdce mi bilo mezi lopatky, jak moc se na mě natiskl a jeho ruka mi dopřála pár vteřin opojného vzrušení.
„Jak dlouho… po mě jedeš?“ vydechl mi do ucha a přišlápl mi kraťasy na zem, z kterých jsem poslušně vytáhl jednu nohu, jenž mi zlomil v koleně a donutil mě kleknout na okraj vany.
„Já… já…,“ rychlé dýchání mi bránilo mluvit. „Danieli…“
„I přesto, že víš, že jsem na ženský?“ roztáhl mi půlky od sebe a vetřel se mezi ně, aby ihned zatlačil.
Jeho náhlý útok mě zbavil rovnováhy a já se musel zapřít dlaněmi o stěnu přes celou vanu.
„Myslel jsem, že nebudeš tak… těsný,“ zachroptěl Daniel a pevně mě chytil kolem pasu, abych mu neuklouzl.
Drtil jsem své vzdychání mezi zuby a nehty marně klouzal po hladkém povrchu obkladů, bez možnosti rozehnat tlak i prvotní bolest, zarytím do něčeho měkkého. Vydechl jsem prudce a propustil všechny sliny nashromážděné v ústech. Přirazil dřív, než se celý vnořil a nutil mě povolit každým dalším naléhavým pohybem. Hlasité hekání už mi zabránilo ústa zavřít a já jen odevzdaně propouštěl své sténání.
„Wille!“ ozvalo se tlumeně a na dveře koupelny se ozvalo ťukání. „Wille? Jsi tam? Proč je zamčeno?“
Zachvěl jsem se a snažil se ztlumit svůj výkřik. Danielovy prsty se mi vetřely do úst a já je stiskl mezi zuby.
„Pusť mě dovnitř!“ frekvence úderů na dveře se zvýšily stejně tak, jak Danielovy pohyby pánve.
Podlamovaly se mi ruce a noha mi neustále ujížděla po hladkém povrchu akrylátu. Svíral jsem Daniela uvnitř sebe a přes roubík tvořený jeho prsty, se mi neustále prodíraly tlumené výkřiky.
„Tohle není vtipné! Otevři! Wille! Co tam děláš!“ hlas mé mámy už byl na vysoké úrovni vzteku, tak jako moje střípky vzrušení, které se smrštily na jedno místo, a já se ten tlak marně snažil rozehnat.
Moje třesoucí se tělo ocitlo v pevném objetí, přitiskl mi nohu k panelu vany, abych se ve svém orgasmu, který se mě snažil dostat na kolena, ani nepohnul. Posledními prudkými, trhavými pohyby dal najevo i Daniel svoje vyvrcholení. Prudce několikrát vydechl, vysvobodil své prsty, s nafialovělými obtisky mých zubů a vyčerpaně se zapřel rukou vedle mé, zapřenou o vyobkládanou zeď. Propouštěl jsem ústy tiché nářky, hlavu skloněnou a pozorujíc můj cukající penis, třísnící mé stehno, položené na lemu vany a i samotnou vanu.
„Wille!“ pár úderů na dveře a já se zhluboka nadechl, abych uvolnil křeč, která svírala mé tělo.
Daniel bez upozornění povolil svůj stisk a náhlá prázdnota uvnitř mě donutila zklamaně vydechnout. Jeho teplá ruka mi přejela po hýždích, cítil jsem, jak mi roztírá mazlavou tekutinu po kůži gestem, který jen značil, že se chce zbavit důkazů. Zůstal jsem i nadále klečet jedním kolenem na okraji vany a sevřel ruce v pěst. Došlo mi, že mě chtěl nejspíš jen ponížit, vyzkoušet si další otvor, který jen vystříká svým spermatem a udělá si čárku na pažbě své nejpůsobivější zbraně.
Nedokázal jsem se uklidnit. Chtěl jsem to. Tenhle okamžik jsem si představoval ve svých snech už několik let. Tak proč mě to tak zklamalo? Nedokázal jsem se otočit, a jen poslouchal, jak se Daniel obléká. Sevřelo se mi bolestivě hrdlo, moje nashromážděné sliny mi uvízly ve sténáním vysušeném krku a já konečně spustil nohu na zem. Nová napětí ze mě vyplavilo další chladnou dávku, kterou už však neměl kdo vetřít do kůže.
„Wille! Otevři!“
Jen jsem naklonil hlavu, aby si Daniel nevšiml, a otřel jsem si nekontrolovatelně hrnoucí se slzy, do ramene. Vklouzl jsem do nohavice a se stále roztřesenýma rukama, za zvuku bubnujících pěstí mámy, jsem si přetáhl bermudy přes boky.
„Wille!“ Daniel mě chytil zezadu za paži, a nahnul se k mému krku. Cítil jsem, jak stále rozrušeně dýchá, ale jeho hlas byl tvrdý a bez známky emocí. „Udělal jsem to jen proto, že jsi to chtěl. Nic víc, nic míň. Nejsem jako ty. A nehodlám se změnit.“
Sevřel jsem rty k sobě, abych už nevydal jediný ponížený sten. Ani bolestivý, jak mi svíral ruku a na kůži vytvářel fialovou podlitinu.
„Nic se mezi námi nestalo. Rozumíš mi, Wille!“ vtírala se mi bolestivě jeho slova do mysli. „Nic… Wille.“
Otočil klíčem ve dveřích a já si uvědomil to zvláštní ticho. Ještě před chvílí se prostorem koupelny nesly naše sténavé vzdechy, rychlé dýchání tvořilo neprůhledné mapy na zrcadlech a teď…
Nic se mezi námi nestalo.
Budu ho potkávat každý den. Je to bratr mého nevlastního otce. Nemám zatím možnost, jak se mu vyhnout. V tuhle chvíli jsem nebyl schopen ho ze svého života vyškrtnout. Miluju ho. Miloval jsem ho. Dnes… Zítra…