Smrt náleží Bohu a tvůj život zase mně! – Kapitola 1
Plním vánoční přání Hachiko, která si napsala o povídku o chuďasovi a bohatým chlápku. Kvůli nedostatku jejího volného času si přála krátké kapitolovky. Tak tady je první díl.
Kniha přátel
Jedná se o rubriku, pod níž naleznete všechny zveřejněné povídky a kapitoly jednotlivých delších příběhl na tomto webu.
Plním vánoční přání Hachiko, která si napsala o povídku o chuďasovi a bohatým chlápku. Kvůli nedostatku jejího volného času si přála krátké kapitolovky. Tak tady je první díl.
V jednom království, nad řekou Vltavou, zrodil se život. Ta dívka, i když vlasy zlaté neměla, ale žirafí krk ano, měla tři sudičky u svého narození. Má ráda pohádky, o šťastném konci a vysněném princi.
Jak asi tráví Vánoce samotný vládce pekel? Přece ve světě lidí! Jedna krátká povídka na přání, pro Renaru.
Ten, který vede celé univerzum Velké Aliance na scéně. Hnusnej hnusák. Teda fešák. Když se nad tím zamyslím. Jen je to pedofil. Pedofil? Rudý Baron byl jako ostatní kdysi dávno dítětem. Minulost se pomalu noří z hlubin…
Neusmíval se. Úsměv mu byl vždy cizí. Snažil se vnímat, co mu žena v červených hedvábných šatech povídá. Soustředil se na její bradavky, prosvítající skrz tenkou látku, aby zaplašil hlas plný výčitek, který ho před pár vteřinami v telefonu přesvědčoval, aby se
Věnováno majitelce hlavních chlupatých protagonistů – Giru ♥ Nestačil jsem se ani podívat, jestli ty vchodové dveře byly ze dřeva, z plastu, či prosklené. Hiroshi mi vrazil koleno mezi stehna a silně se otřel o můj rozkrok. Hrábl jsem mu do dlouhých světle hnědých
Oba snipeři ze zajetí vyváznou, ale Rudý Baron je vážně zraněn. Nezbývá než aby se mladý Konishi vydal na cestu k tajným skrýším, kde se ukrývají potřebné léky. Ale nepřátel je víc, než se zdá.
Sevřel své zbraně pevně. Klouby na prstech mu zbělely a úzkost mu sevřela hrdlo i vnitřnosti. Ten nesnesitelný tlak mu znovu a znovu trhal žaludek na kusy a Eiirochi jen bolestivě polykal, suchý vzduch a štiplavou pachuť po zvratcích. Nedokázal se pohnout. Sám sebe se zbavoval
Byla jsem ráda, že mě na zámek vzali na večerní brigádu. Potřebovala jsem každou korunu, když mě ten malý bastard obral o kabelku i nový mobil. Ne, nejsem náročná. Ale když už telefon, tak se všemi vymoženostmi, co dnešní doba nabízí. Zatáhla
Vložila pouštní květiny do vázy a naznačením pokleknutím udělala na svých prsou znamení kříže. Jako každý den pronesla modlitbu za svého bratra. Nepočítala, kolikrát navštívila chrám Páně, a kolikrát tu prosbu tiše vyřkla. Přesto vše doufala, že bude vyslyšena. Vyšla ven těžkými
Nejnovější komentáře